Jdi na obsah Jdi na menu
 


písen

15. 6. 2014

Chtěl bych skončit všechno krásné.

 Chtěl bych ať už slunce zhasne.

 Chtěl bych po tvém boku stát a

 chtěl bych mít tě znovu rád.

                                                

Bylo,nebylo,ne tak dávno tomu,par princezen doumalo.

Jak by šlo přinést klid domů,ale neposeděli a pospíchali.

A naněco se ptali,ano byli malý ti princezny měli plán.

Večer se konal královský bal,ale byli moc malé.

Moc malinké a tak by se,každý spíš jim smal,ale den.

Večer má být bál ale bili malijné,byli malé,byli malé moc.

Malinkaté,kouzelná víla se tam pitančila iz hůlkou

kouzelnou,i ti princezny povirostli že tak rychle.

Tu byste neřekli všeho nechala,královna setsi i král.

A mír se sízil dál a hosti pozvali a moc se těšily.

Aš začně královský bál.

V Kocourkově,
tam se žije dobře,
když je škaredě
natřou nebe modře.

Pod oblohou z lepenky,
dá se taky žít,
jen když je furt modrá,
to mi dává klid.

Klid!

V Kocourkově,
tam se žije dobře,
když je škaredě
natřou nebe modře.

V Kocourkově,
tam se žije dobře,
když je škaredě
natřou nebe uou.

Čas plyne v pohodě,
jak kruhy na vodě,
které se rozplynou,
nic po nich nezbyde.

Čas plyne v pohodě,
jak kruhy na vodě,
které se rozplynou,
nic po nich nezbyde.

Emilie Jolie

Tvrdá armáda modrých kaliku,oči už má a na prostě všude,včechno vždy hravě zvede pro náč,neni nic problem.Snad kromě jednoho barvičky rudé.Když někdo nastydne je to čudu věžmy kapesník a srdci spousta cudz.Večer i za usvitu,podleháme jo pocitu,že krásně modráme jenom za svitu.

Bejzedub pťák:Jsem to jáá tlama zlá,zpousta zla naplachám.Jo jsem to járá tlama zlá,tlama zlára,jsem já.Je my fuk jak vám to zní.Já nebívám moc nervozní a paní márá je taky zlá a moci svére je hod má je od má.

Já jsem ta Emilie Jolie (Emili Čoli),ta malá Emilie Jolie,na vašich křídlech odletím,tam kde mám dnes být.Má dnes být a tam chci svámi život svůj dál žít.P:Ti jsi ta Emilie Jolie,ta malá Emilie Jolie,co na mích křídlech odletí tam kde má dnes být,máš dnes být,a tam chceš snámi život svůj dál žít.

Jen kamínek jsem kamínek,jak já kamínek jsem.Kdysy opustil mě Paleček,zrovna někam sem,moje bratřičky,moje sestřičky.Si sebou vzal a mě tu zrovna zanechal.Jen kamínek jsem kamínek,já kamínek jsem.Kdysy opustil mě Paleček,zrovna někam sem,moje bratřičky,moje sstřičky si někam vzal a mě tu zanechal.

Leť koničku,utíke nadýchej se volnosti.Jen příběhu jenom tak si hrat aš,do ohránky bujnou hlavu.Potom pozdě se spirat a hřát.Jsi jen vděli na věki.Které zlé dobré jsou.Tak zvědni ještě hlavu.Nech vítr za sebou.Leť koničku utíkej ať kopita se letu sotva kamenité země dotíkaj.Vždy se najde někdo kdo ti nějak ze zlé vůle občast ublíží a peklo změní ráj.Jsi jen vděli na věři,které zlé dobré jsou.Tak zvědni jkteré zlé dobré jsou.Ještě hlavu nech vítr za sebou,Jsi vděli na věky.Které zlé dobré jsou.Obyčejná konská historie.

To je Mája a Migel jejich nápady bys záviděl,to je Mája a Migel,bratr a setra,jak bys neviděl.

La,la,la,la,lá,la,la,la,la,lá,la,la,la,la,lá,la,la,la,la,lá.Kdo jde za svím snem snem,tak to jsem já.Kdo má vždicky plán,tak to jsem já,kdo chce změnit,no přece já.Kdo na vše lek zná,Mimi ho zná,vyřešení má,Mimi ho má.Kdo změní svět,no přece já.Mimi jsem járará,všude okolí mě každý znárara,Mimi jsem já Mimi jsem járára.

Znala panna pána

s V.Neckářem
Ona: Tisíckrát
On: tisíckrát
Ona: můžeš chtít
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: vzdálenou
Ona: hvězdou být
On: hvězdou být.
Ona: Světlo hvězd
On: světlo hvězd
Ona: vstříc věkům září.
Oba: Však kdo má rád,
kdo má rád,
má mnohem víc.
Ona: Tisíckrát
On: podél cest
Ona: jako strom
On: můžeš kvést.
Ona: Tisíckrát
On: řekou být
Ona: jako tón
On: v strunách znít.
Ona: Na tisíc
On: na tisíc
Ona: let neznat stáří.
Oba: Však kdo má rád,
kdo má rád,
má mnohem víc.
On: Znala panna pána, zdálo se, že o ni stál
Ona: Jú
On: a to byla rána, jíž se její táta bál.
Měl svou dceru příliš rád a pánovi ji nechtěl dát.
Znala panna pána, hádejte, co bylo dál.
Ona: Tisíckrát
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: hvězdou být.
Ona: Jako sám
On: horský štít
Ona: mrakům vstříc
On: hrdě čnít.
Ona: Až poznáš svou
On: poznáš svou
Ona: tvář v dětské tváři,
Oba: tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.
On: Znala panna pána, zdálo se, že pro ni vzplál
Ona: Jé
On: a to byla rána, jíž se její táta bál.
Aby mohla šťastně žít, tak pánovi chtěl život vzít.
Znala panna pána, hádejte, co bylo dál.
Ona: Tisíckrát
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: hvězdou být.
Ona: Jako sám
On: horský štít
Ona: mrakům vstříc
On: hrdě čnít.
Ona: Až poznáš svou
On: poznáš svou
Ona: tvář v dětské tváři,
Oba: tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.
Tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.

Vánoce, Vánoce přicházejí

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
Proč si děda říci nedá,
tluče o stůl v předsíni
a pak běda,marně hledá
kapra pod skříní.
Naše teta peče léta na Vánoce vánočku,
nereptáme aspoň máme něco pro kočku.
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být
a pak táta s Minimaxem
zavlažoval byt.
Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,
říká táta vždy, když chvátá na pohotovost.
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé.
Vánoce, Vánoce přicházejí,šťastné a veselé.
Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.
Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny,“
čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, 
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
A když sní se,co je v míse,
televizor pustíme,
v jizbě dusné všechno usne
k blaženosti mé.
Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc,
máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.